Seznamte se s vedoucím obchodu

V polovině roku 2025 převzal vedení obchodního oddělení firmy Plus Martin Eisner (38), který si ve firmě prošel téměř vším: od stavbyvedoucího přes projektového manažera až po klíčovou pozici v obchodu. Jeho cesta přitom vůbec nebyla přímočará. O tom, jak se z rodáka z Gbel stal vedoucí obchodního oddělení, co ho motivuje, jak přemýšlí o spolupráci napříč firmou a jaké má plány do budoucna, si přečtěte v rozhovoru.

Martin pochází ze slovenských Gbel. Vystudoval technické i manažerské obory a ve stavebnictví začínal už jako brigádník. Rychle se naučil, co obnáší práce v menší firmě - různorodost, zodpovědnost i schopnost vidět věci v souvislostech. V Plusce pracuje od roku 2022 a postupně se stal pevnou součástí týmu. Kolegové oceňují jeho pracovní morálku, férovost i sportovní náturu, díky které je zvyklý „makat pro tým“.

Martine, co tě zaválo do stavebnictví?

Během prvního ročníku střední školy jsem začal chodit na brigádu do malé stavební firmy a postupně se zde vypracoval. Právě tady jsem si prošel více odděleními, od přípraváře, přes rozpočtáře, až po řešení obchodních záležitostí.

Co se ti na takové práci líbilo?

Různorodost. Pokaždé jsem dělal něco jiného. Možná i díky tomu jsem tam pracoval dvanáct let.

Jak ses dostal na českou stranu, do Plusky?

Hledal jsem práci na Slovensku, ale taková, co by mi vyhovovala, by se našla až v Bratislavě. Vzhledem k rodině a časově náročnému dojíždění až ze Skalice, jsem to vzdal.

Nedostatek pracovních možností mě tak přivedl i na českou stranu. Upřímně, před tím jsem Plusku neznal. Rozeslal jsem po stavebních firmách životopisy a po pohovoru s Martinou Černou jsem dostal nabídku dělat stavbyvedoucího. Tak jsem ji přijal.

Práce stavbyvedoucího tě lákala nebo to byla náhoda?

Měl jsem před touto pozicí respekt, nebyl jsem si jistý, zda mám dostatečné zkušenosti. Ale dostal jsem se do týmu pod hlavního stavbyvedoucího Jendu Polacha, který mě skvěle zaučil.

Které stavby jsi řešil?

Byla doba po tornádu, tak práce bylo hodně. S Jendou jsme tehdy dělali pro MND v Lužicích. Jakmile byly práce hotové, přešel jsem na nějakou dobu pod Václava Anovčína. Tam jsem měl na starost demolice a sondy. Získal jsem díky tomu dobrou průpravu a přehled zase o jiném typu práce. No a pak následoval Unicom, velká stavba průmyslové haly, opět s Jendou Polachem. Na této stavbě jsme měli velmi přísný stavební dozor. Pan Donaťák byl zkušený odborník. Ze začátku byl vůči mně velmi tvrdý. Musel jsem mu dokázat, že mám stavební myšlení. Nějakou dobu to trvalo, ale našli jsme k sobě cestu.

No a potom jsem se přesunul do Holíče na Fortaco, šlo o podobnou práci i administrativní postupy. Navíc jsem byl doma na Slovensku.

Po průpravě stavbyvedoucího jsi se posunul dál.

Je to tak. Pluska zveřejňovala inzerát, že se hledá projektový manažer. Ne, že by mě nebavilo být stavbyvedoucím, to byla opravdu zajímavá práce, ale byla to výzva. Tak jsem se přihlásil. A vyšlo to.

Jako projektový manažer jsi měl na starost které zakázky?

Pár drobných projektů jako Bedr Břeclav nebo Výhon v Hodoníně. Z těch významnějších jsem pak řešil MND drilling v Lužicích. Právě se tvořila studie, díky tomu jsem se dostal ke spolupráci s kolegou Radkem Říhou a týmem projektantů. Následoval projekt pro společnost Stabila, kde jsem získal další cenné zkušenosti.

V polovině letošního roku jsi se posunul na pozici vedoucí oddělení obchodu. Jak k tomu došlo?

V rámci firmy došlo k posunu na pozicích. Pan Anovčín mě napřímo oslovil, zda bych o místo měl zájem. Musím přiznat, že mě to velmi potěšilo.

Byl jsi rozhodnutý hned?

Cítil jsem z nové pozice respekt. Ale zvítězila ve mně chuť posunout se dál.

Je v této nové pozici pro tebe handicapem, že mluvíš slovensky?

Ani jednou jsem nenarazil na problém. Myslím, že si Češi a Slováci rozumíme.

Máš nějakou vizi, kam chceš obchod posunout?

Rád bych se orientoval na developerské projekty a velké stavby, dodávání kompletních zakázek formou full service.

Co považuješ za klíčové, aby týmy spolupracovaly?

Firma má nějakou historii a už si něčím prošla. Všichni ví, co mají dělat. Ale vždycky je to o komunikaci a na té je potřeba pořád pracovat. Jsme jen lidé, musíme se umět dohodnout. Občas odhodit hrdost, vyříkat si na rovinu, co je potřeba a pomáhat si. Není to ani o jednom člověku, ani o jednom oddělení, ale o týmu.

Trénuješ dětský fotbalový tým. Myslíš si, že sportovní pravidla je možné přetavit i do pracovního prostředí?

Stejně jako ve fotbale i v práci je nezbytná pracovitost každého hráče, aby měl celý tým úspěch.

Já jsem možná někdy až moc precizní, potřebuju mít ve věcech pořádek a někomu se to může zdát otravné. Ale stejně jako se fotbal hraje na body, tak ve firmě se taky hraje na čísla.

Máš nějaký svůj pracovní rituál?

Chodím do práce ráno na šest. Mám rád, když si ještě předtím, než dorazí ostatní, proberu resty a vyřeším to, co z minulého dne zůstalo ležet na stole. V celé firmě je klid a pro mě chvíle, kdy se dokážu plně soustředit na věci a problémy, které odsouvám. Díky tomu se pak během dne můžu soustředit na jednání a komunikaci s ostatními.

Pluska spolupracuje s řadou středních a vysokých škol a učilišť. Co bys poradil mladým lidem, proč by měli jít pracovat do stavebnictví?

Stavebnictví je zajímavá oblast. Trendy se mění, objevují se stále novinky, technologie mechanismy, ať už pracuje člověk v terénu nebo v kanceláři, stále je, co se učit.

Jak vidíš budoucnost obchodního oddělení?

Je to skvěle nastavené. Máme mezi sebou zkušené lidi a myslím, že máme velký potenciál. Ale na pozici jsem zatím celkem krátce, a tak vysvědčení dostaneme až za nějaký čas. Co můžu ale říct za všechny: uděláme všechno pro to, aby naše hodnocení dopadlo na výbornou.


 

Vytisknout stránku Vytisknout stránku2. 12. 2025, 13:10