V polovině července se v Nemojanském mlýně konal 8. ročník Letního podnikatelského kempu pro mládež z dětských domovů, azylových domů a sociálně slabých rodin. Jedním z mentorů a inspirativních osobností, které přijali pozvání a tento projekt podpořili, byl i náš plusácký kolega Honza Lačňák, který sám v prostředí dětského domova vyrůstal.
Honza se přidal do řad Plusáků začátkem letošního roku. Během krátkého období se zorientoval na pozici projektového manažera a skvěle se začlenil do kolektivu. Svým životním příběhem a pozitivním přístupem je inspirací i svým spolupracovníkům.
Honza se narodil vyrůstal od narození mimo rodinu, nejdřív v kojeneckém ústavu, následně v dětském domově. „V kontaktu s mamkou jsem byl jednou za měsíc. Díky pravidelným návštěvám nebylo možné, aby mě adoptovala jiná rodina,“ vzpomíná Honza, který žil v domově až do svých devatenácti let.
Až s postupujícími léty Honza pochopil, že dětský domov mu zajistil lepší výchovu, než jakou by mu mohli zajistit vlastní rodiče, kteří žili v katastrofických podmínkách. Štěstí měl také na životní partnerku, se kterou má dnes tři děti. „Žena to se mnou z počátku neměla vůbec jednoduché. To ona mě naučila říkat nahlas: Mám tě rád. Naučila mě citům, pohlazení a pevnému objetí. Dodnes se mnou má svatou trpělivost,“ hodnotí Honza svůj vztah k rodině, která je pro něj důležitá.
Navzdory tomu, že Honza nebyl, jak o sobě tvrdí, „studijní typ“, ale byl spíše šikovný na ruční práce, podařilo se mu v dospělém věku dokončit maturitní vzdělání a následně vystudovat vysokou školu. Stal se také úspěšným podnikatelem, později finančním a úvěrovým poradcem. „Všem bych přál, aby se uměli vnitřně radovat z maličkostí, jako se raduji já. A hlavně, aby si každý uměl vytvořit krásný život bez ohledu na to, v jakých poměrech vyrůstal,“ říká dobrosrdečný Honza.
Právě životní příběh a osobitý přístup se stal inspirací i účastníkům letního kempu v Nemojanech, který pravidelně pořádá Nadace ZET profesora Milana Zeleného pro mladé lidi, kteří vyrůstají ve složitých podmínkách. Honza se během vzdělávacího programu stal také mentorem ve speciálním projektu patnáctiletému Igorovi. Pomáhal mu s přípravou prezentace jeho osobního modelu, s nastavením cílů a motivací. „Igor byl jedním z šestnácti prezentujících. Jeho cílem je stát se součástí týmu Útvaru rychlého nasazení URNA Policie ČR. Za svůj projekt pod názvem KAM VEDE MÁ CESTA získal skvělé druhé místo. Nesmírně mě to potěšilo a věřím, že pro něj to je osudové vítězství, kterého ho zocelí a posune blíž k cíli,“ uzavírá Honza Lačňák.
Celý Honzův příběh je součástí příběhů v knize Hejno bílých vran, který v roce 2016 vydala Pavlína Marjananovičová, Jana Merunková a tým autorů Yourchance.
Vytisknout stránku
